František Štorek

biografie


1933
Narodil se v Hradci Králové do rodiny uměleckého kováře Františka Štorka z Třebechovic pod Orebem.
1939
Začal navštěvovat obecnou a následně měšťanskou školu v Třebechovicích pod Orebem, kterou dokončil v roce 1948.
1948
Studoval na Kamenicko-sochařské škole v Hořicích, kterou zakončil maturitou v roce 1952.
1953
Byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze do sochařského ateliéru profesora Laudy.
1963
Oženil se s malířkou Jaroslavou Pešicovou, se kterou strávil zbytek svého života v partnerské a umělecké symbióze.
1964 - 1967
U profesora Karla Hladíka a následně i u profesora Karla Lidického dokončil vysoká studia aspiranturou.
1966
V Holandském Haagu získal cenu "Country prix" v tradiční mezinárodní výstavě malých plastik "Madurodam".
druhá polovina 60. let
začíná se věnovat odlévání do bronzu.
1969
František Štorek prožil rok bohatý na sympózia, prezentoval se na mezinárodním sochařském sympóziu v Hořicích (socha "Přítelkyně"), dále na výstavě "Socha a město" v Liberci.
1973
Získal cenu na II. bienále drobné plastiky v Budapešti.
1975
1980 Po ohlášení asanace Žižkova uvažuje o přestěhování. V Ládví v průběhu pěti let vystavil rodinný dům se sochařským ateliérem a slévačskou dílnou.
1977
Socha "Kráčející" úspěšně zastupovala dílo Františka Štorka na bienále sochařů v belgickém Openluchtmuseum v Antverpách. Toto bronzové dílo bylo umístěno do stálé expozice místního muzea.
1982
Společně s Jaroslavou Pešicovou a jejich přítelem, slovinským sochařem Janezem Boljkou, uspořádali uspořádali výstavu v Lublani.
1983
V tomto roce zemřela přítelkyně manželů Štorkových, belgická grafička An Goris. Úzký kontakt Štorkových s Belgií ovšem nevyhasíná, neboť se blíže seznamují s místním architektem Emielem van Loven. Proto některé bronzové sochy Františka Štorka dodnes zdobí interiéry belgických vil či zahrad.
1999
Proběhla výstava s názvem Mensen en Mythen v belgické Lovani. Během let 1997 - 1999 vytvořil své poslední dílo, monumentální bronzovou sochu Ikara pro město Ostrava (dodnes na kašně Prokešova náměstí). Tím symbolicky zakončil svoje sochařské dílo, neboť 26. června 1999 umírá. Byl pohřben v rodinném hrobu v Třebechovicích pod Orebem
2013
Díky příkladné práci zaměstnanců randice v Hlučíně byla plastika Františka Štorka, která do té doby ležela bez povšimnutí před místní školou, přestěhována na reprezentativnější místo ve městě.
2013 - 2014
Výstava jeho bronzových soch probíhá v Třebechovickém muzeu betlémů.